Bylinková zahrada hospitálu Kuks

Historie vzniku Kuksu je velmi zajímavá a je spojena se jménem Františka Antonína Šporka. Tento císařský generál trpěl celý život komplexem ze svého nízkého původu. Bojoval v bitvě na Bílé Hoře, ale nejvíce se vyznamenal až během bojů proti Turkům. Za zásluhy mu byl udělen titul říšský hrabě a obdržel statky v Čechách. V Kuksu vybudoval nejen lázně, ale inicioval i stavbu domova pro přestárlé vojenské veterány, později se vžil název hospitál. Lázně se staly v první třetině 18. století společenským centrem a sjížděla se sem šlechta, vzdělanci i umělci z celé Evropy. Osud tomu chtěl, že lázně nakonec poškodila povodeň a smrtí hraběte v podstatě zanikly. Budova hospitálu na druhé straně řeky Labe naštěstí zůstala nepoškozená. Její provoz zahájil v roce 1743 převor řádu milosrdných bratří, a to pět let po smrti Františka Antonína Šporka. V hospitálu se zabydleli „špitálníci“, jak se jim začalo říkat. Milosrdní bratři zde dále zřídili lékárnu „U granátového jablka“ a začali pečovat také o zahradu za hospitálem. Na záhonech pěstovali léčivé bylinky pro lékárnu, nebo zeleninu a ovoce pro potřeby kuchyně.

Hospitál fungoval až do roku 1938. Pak se postupně budovy staly skladem, hospodářskou školou, polepšovnou, útulkem pro německé ženy, krajským archivem i léčebnou dlouhodobě nemocných. Koncem padesátých let začala zdlouhavá cesta rekonstrukce nejen budov, ale také zahrady. V roce 2015 bylo vše hotovo a od té doby je bylinková zahrada u hospitálu Kuks opravdovou raritou.

Zahrada je rozčleněna na 16 čtverců a 144 záhonů. Na nich se pěstují byliny z celého světa, ovocné stromky a keře i zelenina. A to vše doplňují sochy, fontány a zahradní domek, který je využíván k sušení zde pěstovaných bylin. Pokud se chcete dozvědět o rostlinách, které se zde pěstují, co nejvíce, využijte komentované prohlídky. Víkend otevřených zahrad se zde koná každý rok. Ale myslím si, že stačí zahradu projít i individuálně. Najdete zde velké množství zajímavých bylin, květin, trvalek i stromů. Většina z nich má popisky, takže vaše „poznávačka“ bude mít rozuzlení. Je zde i záhon s jedovatými rostlinami a ty prostudujte velmi pečlivě, neboť je důležité, abyste je bezpečně poznali. V přírodě se s některými druhy určitě potkáte, a když je dobře znáte, nemůže dojít k záměně či k nebezpečné konzumaci.

Bylinková zahrada je klidné místo a bude Vás bavit ji procházet systematicky tak, aby se nevynechal jediný záhonek. K odpočinku pak určitě využijete lavičky na sluníčku i ve stínu. Barvy a vůně jsou v každém koutku jiné. Návštěvu zahrady pak můžete spojit s prohlídkou hospitálu a lékárny, obědem v místní restauraci a nákupem bylinkových specialit na nádvoří v obchůdku nazvaném Bylinkářství.

Autor: Věra Hrabíková