Duben v zahradě

Minule jsme začali pranostikou. Jestli čekáte na její dokončení: „…duben, ještě tam budem“, tak to se nedočkáte. Kdepak za kamna. Honem ven do zahrady! Tam se všechno probudilo. A i kdyby počasí zrovna nepřálo, příroda rozjíždí jaro krok za krokem.

Současně vtrhne na zahradu také armáda všelijakých škůdců a chorob. Je nutné pohlídat jejich „nástup“ a zakročit včas. V dubnu končí období, kdy můžeme vysazovat prostokořenné sazenice. Nejčastěji ovocné stromky. Nejrychlejší v rašení jsou například angrešty a rybízy, s jejich výsadbou nesmíme otálet. Jakmile se na rostlinách začnou objevovat malé lístky, je na sázení skoro pozdě. Můžeme se ještě pokusit sestříháním větviček omezit množství narašených listů a tím zmenšit odpařování vody a následné usychání sazenice.

Nejtypičtějším keřem tohoto období je zlatice (Forsythia x intermedia). Říká se jí nesprávně zlatý déšť a oba názvy vystihují krásu tohoto keře. Dlouhé ohnuté větve ještě nemají listy, zato jsou obsypané stovkami žlutozlatých květů, které září do daleka. Zlatice nesmí chybět u žádné chalupy nebo v parcích. Poblíž zlatice můžeme pro kontrast zasadit ve stejnou dobu kvetoucí kdoulovec (Chaenomeles) s oranžovými či červenými květy. A samozřejmě naše zahrady zaplaví rozkvetlé cibuloviny: tulipány, narcisy, krokusy, hyacinty…

V dubnu již vyséváme do záhonů některé druhy zeleniny, např. mrkev, hrášek, ředkvičky, špenát, kopr, pažitku… Koncem dubna sázíme brambory, předpěstovanou sadbu salátu, rané zelí a kapustu.

A pokud už si myslíme, že máme hotovo, práce teprve začíná. Začátek dubna je poslední příležitost pro řez okrasných dřevin. Musíme je ostříhat dříve, než začnou rašit. Sestříháním jim dáme pravidelný tvar a zmladíme je. Je nejvyšší čas na jarní hnojení především dusíkatými hnojivy a nezapomeňme zahájit i boj s plevelem. Také trávník vypadá po zimě velmi smutně. Je zapotřebí ho vyhrabat, provzdušnit (vertikutovat), přihnojit a poprvé posekat. Tak se do toho dejte a odměna vás nemine!

Autor: Věra Hrabíková