Jarní mrazíky

Pěkně nás trápí, což? Často se na jaře stává, že v dubnu (letos v roce 2024 dokonce v březnu) přijde vlna velmi teplých dní. Natěšená příroda se nastartuje a jako raketa vystřelí listy a květy z pupenů, všechno se zazelená a rozkvete. A za pár dní je všechno jinak. Proudění z jihu dá zpátečku a k nám se přivalí studený vzduch ze severu. A aby zima potvrdila, že ještě nehodlá ustoupit, studený vzduch se obvykle k ránu při vyjasnění změní na ledový. A mráz pak ničí vše, co stojí v cestě. Není v našich silách všechny rostliny zabezpečit tak, aby nezmrzly. Samozřejmě schováme letničky, pokud už je máme vysazené v truhlících a miskách. Zeleninu ve skleníku či fóliovníku přikryjeme netkanou textilií nebo zapálíme svíčky, které malinko teplotu zdvihnou.

Stromy, keře a květiny na zahradě obvykle ochránit nedovedeme. Musíme nechat na přírodě, jak si poradí. Velmi záleží na tom, jak moc je rostlina narašená, jestli kvete, nebo už jsou vytvořené plody (například u ovocných dřevin). Také některé odrůdy lépe vzdorují mrazům. Ať během zimy, nebo těm jarním. Někdy se zdá, že na stromě zcela omrzly všechny listy a že rostlina už je na odpis. Neztrácejte ale naději. Dřeviny mívají v zásobě takzvané spící pupeny, které by za normálních okolností nevyrašily. Teď však přišel jejich čas. Rostlina potřebuje nové výhony a listy a ty z těchto pupenů vyrostou. Pokud je již jasné, které části rostliny jsou mrazem nenávratně poškozeny, můžeme je ostříhat. Později můžeme přihnojit a hlavně rostliny kontrolujeme, aby se nerozbujely například houbové choroby, či nenamnožili škůdci. Oslabené rostliny bývají první kořistí těchto nepřátel zahrady.

Přejeme Vám, aby škody po mrazech byly co nejmenší. Věřte přírodě, že ví, co dělá a většinou si poradí. My jí pomůžeme, seč nám budou síly stačit.

Autor: Věra Hrabíková