Rostlina pro měsíc prosinec

Rok utekl jako voda. No spíše to byla taková jízda na vodním tobogánu. Vůbec jsme nevěděli, co bude za další zatáčkou. A nevíme to stále. Jak si tedy uchovat duševní rovnováhu? Od zahradníka dostanete jen jednu radu. Pokud je to možné, choďte hodně ven. Třeba do své zahrady.

 

Borovice

A pokud ji nemáte, tak do přírody, do lesa, na louku, k řece. Máme štěstí, že okolí našeho města je tak nádherné a míst na procházky máme nepočítaně. A určitě při svých toulkách objevíte i „rostlinu pro měsíc prosinec“. Je to borovice (Pinus) a na světě jich je kolem stovky druhů. Rostou převážně na severní polokouli a u nás je najdete doslova na každém kroku. Na zahradách, v lese, ve městech i vesnicích.

Borovice jsou světlomilné, dlouhověké, nenáročné dřeviny. Snad proto rostou i na extrémních stanovištích. Při své cestě za sluníčkem se uchytí i ve skalní rozsedlině nebo na neúrodné kamenité či písčité půdě. Vždyť na to upomíná i text naší hymny: „Bory šumí po skalinách…“

Některé druhy borovic, například borovice blatka (Pinus uncinata), rostou bez problémů i na trvale přemokřeném místě. Pokud budete vybírat borovici pro svou zahradu, sáhněte raději po zakrslejším kultivaru. Jsou jich desítky. Většinou patří do skupiny klečí, nebo též kosodřevin (Pinus mugo) a některé jsou opravdu miniaturní. Například kultivary Ježek nebo Suzi nenarostou víc než 40 centimetrů. K zajímavostem patří i kultivar Carsten´s Wintergold, jehož jehličí je v létě zelené, ale na zimu se zabarví do zlato žluté.

Ještě něco musíte o borovicích vědět. I když jsou to stálezelené jehličnany, přesto nejstarší jehlice opadávají. U malých zakrslých kultivarů to není na první pohled tolik vidět, protože jehličí zůstane uvnitř koruny. Proto je dobré borovičky před zimou očistit, jehličí vyklepat, aby nám v korunce nehnilo. Prožijte měsíc prosinec pokud možno klidně, užijte si svátky vánoční a do nového roku vykročte pravou! A opatrujte se.

Autor: Věra Hrabíková