Trvalky kvetoucí na podzim
Většina trvalek vykvétá na jaře a během léta, ale najdou se i takové druhy, které si dobu kvetení protáhnou až do podzimních měsíců. Nejznámější jsou například astry. V posledních letech jsou oblíbené astry novoanglické (Aster novae-angliae) a novobelgické (Aster novae-belgiae). Kultivary těchto aster mívají menší květy, ale rozrůstají se ve velké trsy různých barev i výšek. Astry nejsou náročné, ale větší množství vláhy v létě ovlivní pozitivně tvorbu květních pupenů. Pokud tedy panuje v létě sušší počasí, zaléváme a přihnojíme. Astry se nám později odmění bohatým kvetením. Vhodným podrostem pro záhony aster je nízký olověnec (Ceratostigma plumbaginoides). Najít ho můžete i pod názvem rohovec či rohoblizeň. Kvete modře a vyhovuje mu mírný polostín. Vydrží kvést opravdu dlouho a jeho listy se na podzim barví do vínových odstínů.
Dalším podzimním vytrvalcem je rozchodník nádherný (Sedum spectabile). Možná jste se někdy setkali s lidovým názvem, zelíčko nebo zaječí zelí. V létě totiž tento druh rozchodníku působí poněkud neforemně svými tučnými listy. Koncem léta a na podzim ale nakvétá růžovými či bílými kvítky v bohatých růžicích a najednou tu máme úžasný barevný keřík. Samozřejmě, že je i velkým lákadlem pro včely. Dosahuje výšky i 50 centimetrů a odkvetlá květenství můžeme na rostlině ponechat i přes zimu, je zdobné dlouhou dobu.
Už svým jménem se záplevák podzimní (Helenium autumnale) řadí do trvalek pozdně kvetoucích. Latinské jméno Helenium je odvozeno z řeckého názvu pro slunce a květy opravdu připomínají malá zářivá sluníčka. Většina pěstovaných kultivarů má kolem půl metru a typicky podzimní květy (žluté, oranžové, červené či vínové), které lákají včely i další hmyz na sladký nektar. Záplevák sázíme na slunce a do výživné, propustné a ideálně vlhčí půdy. Pokud si dáme tu práci a bude vyštipovat odkvetlá kvítka, prodloužíme dobu kvetení o mnoho dní.
Na rozkvetlých podzimních záhonech najdeme i trvalky, které jsem zmiňovala v létě. Jsou to třapatka a třapatovka. Trošku nám těmi názvy botanici zamotali hlavu a někdy se tyto rostliny pletou i zahradníkům. Ale zjednodušeně třapatka je rudbekie (Rudbeckia purpurea) a třapatovka je echiacea (Echinacea purpurea). Původně patřily obě do stejného rodu a tím se to názvosloví celé zamotalo. Pokus si řekneme, že jsou to vlastně sestřenice, nic nezkazíme. Třapatka i třapatovka nakvétají v létě vydrží kvést velmi dlouho a proto jim členství v této podzimní skupině právem patří.
Podzim máme také všichni spojený s nádhernými květy chryzantém, ale ty bohužel u nás většinou nepřezimují.
Autor: Věra Hrabíková