Zámecká zahrada v Novém Městě nad Metují

V roce 1501 položil rytíř Jan Černčický z Kácova základní kámen Nového Města nad Metují a postavil zde také tvrz. Ta během let měnila své majitele a postupně se proměňovala na honosné sídlo renesančních a později barokních šlechticů. V devatenáctém století zámek postupně chátral. Pak se ale vše změnilo. Zámek zakoupila v roce 1908 rodina Bartoňů z Dobenína. Ti pozvali architekta Dušana Jurkoviče, který navrhl nejen úpravy interiérů, ale i celou zámeckou zahradu. Veškeré úpravy se uskutečnily v letech 1910–1911. Zahrada je tak poslední založenou formální zámeckou zahradou svého druhu na našem území do konce 20. století.

I když Dušan Jurkovič nebyl zahradní architekt, povedlo se mu vytvořit park, který je propojen se zámkem a má jak užitkové, tak odpočinkové části. Horní část zahrady, v bezprostřední blízkosti zámku, je rozčleněna terasami, květinovými záhony a dřevěnými plůtky. Pak bylo potřeba překlenout obranný val kolem zámku. Jurkovič zde postavil dřevěný krytý most ve stylu lidové valašské architektury. Přes most projdete do další části zahrady. Tam si můžete prohlédnout sošky kamenných trpaslíků od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Měly by představovat různé nectnosti měšťanů, tak můžete hádat, které špatné vlastnosti jsou zde ztvárněny.

Pak již sestoupíme po kamenných schodech do spodní části zahrady. Ta je vysázena ve francouzském stylu a je rozdělená stříhanými živými ploty s přísnou osovou souměrností. Uprostřed je umístěna kašna s chrličem vody. S touto zahradou sousedí ještě ovocná a zeleninová zahrada, kde Jurkovič navrhnul vytápěný skleník a vodní systém. S jeho pomocí byly zavlažovány zahrady a byl i zdrojem vody ke kašně. Vodu přiváděl z řeky Metuje.

Novoměstská zámecká zahrada není veliká, ale najdete zde mnoho krásných zákoutí. Je milé posedět na některé z mnoha laviček a užít si toto romantické místo, které vytvořil geniální architekt, který svým osobitým stylem ovlivnil nejen zámek, ale i zámecký park.

Autor: Věra Hrabíková